V rámci semináře „Kompletní řešení hygienizace a likvidace kalů“, pořádaného v červnu 2018 firmou VODA CZ v České Skalici, se profesor Hlavínek účastnil jednání s velvyslancem Izraele, panem Danielem Martinem Meronem, týkajícího se spolupráce a přenosu know-how v oblasti technologií čištění odpadních vod a zpracování čistírenských kalů. Profesor Hlavínek představil výzkumná témata, kterými se zabývá skupina EGAR, a s panem Meronem diskutovali možné oblasti spolupráce s Izraelskou agenturou pro mezinárodní rozvojovou spolupráci (MASHAV).
V roce 2015 činila celkové poptávka po vodě v Izraeli asi 2,2 miliardy m3. Průměrné množství vody každoročně doplňované do Galilejského jezera a hlavních vodonosných vrstev za posledních 10 let představovalo necelých 1,2 miliardy m3. Rozdíl mezi poptávkou a přírodními zdroji by tedy v roce 2015 měl být větší než 1 miliarda m3.
Hlavním úspěchem izraelského vodohospodářství je, že se mu podařilo tento obrovský deficit zaplnit a dosáhnout udržitelného uspokojení poptávky. Je to výsledek kombinace (1) šetření vodou, (2) opětovného využívání odpadních vod a (3) odsolování mořské a brakické vody, čímž se nabídka zvýšila ročně o více než 1 m3. Díky využívání recyklované a odsolené vody již Izrael není závislý výhradně na obnovitelných zdrojích sladké vody; v důsledku toho spotřeba obnovitelné sladké vody na obyvatele dramaticky poklesla. Situace však zůstává složitá. Poptávka po vodě rok od roku stoupá díky růstu počtu obyvatel (od založení státu se počet jeho obyvatel zvýšil desetinásobně) i zvyšování životní úrovně. Přitom množství srážek se v důsledku klimatických změn každých 30 let snižuje v průměru o 10-15 %.
Podle současných prognóz bude poptávka po vodě v roce 2050 činit asi 3,5 miliardy m3 ročně. Současně se průměrné množství přirozeně doplňovaných zdrojů sníží na méně než 1,1 miliardy m3 ročně, což povede k deficitu ve výši 2,4 miliardy m3 ročně. To je více než dvojnásobek rozdílu existujícího v roce 2015.
Aby Izrael dokázal i v příštích desetiletích tento nedostatek pokrýt, bude nadále šetřit vodou a zvyšovat rozsah úpravy, recyklování a odsolování vody. Příkladem systémů vyvinutých v Izraeli je kapková závlaha, pokročilé způsoby filtrace a odhalování úniků vody systémy pro sběr a úpravu dešťové vody, zásobování vodou a technologie pro chytrá města.
Významným prvkem, který v Izraeli umožnil vyrovnání deficitu mezi poptávkou spotřebitelů a dostupnými zdroji vody, se ukázalo být využívání komunálních odpadních vod jako nového zdroje, především pro zemědělství. Odpadní vody představují konstantní zdroj vody po celý rok, nezávislý na klimatických fluktuacích. Závisejí pouze na růstu počtu obyvatel a jejich životní úrovni. Recyklace vody znamená, že veškeré odpadní vody musí být shromažďovány, sekundárně nebo terciárně upravovány, poté musí být upravená voda dopravena do rezervoárů, čerpacích stanic a vodovodních sítí, odkud putuje na pole. Součástí systému je také velmi sofistikovaná regulační a tarifní soustava. V roce 2015 Izrael upravoval a recykloval 86 % svých odpadních vod pro použití v zemědělství, čímž se zařadil na první příčku ve světě v oblasti recyklování vody. Během příštího desetiletí Izrael plánuje zvýšit podíl opětovného využití odpadních vod na 90 %. Izrael souběžně modernizuje technologie čištění odpadních vod, aby zahrnovaly terciární čištění, které umožní neomezené zavlažování.
Pokud jde o vodu, v posledních desetiletích se v Izraeli stal zázrak. Díky stanovení priorit a celostnímu přístupu ke spotřebě vody, který zahrnuje dobré řízení, rozvoj vyspělých technologií a vzdělávání veřejnosti, se Izrael stal z vyprahlé země světovou velmocí v oblasti vodohospodářství.