Dne 10. 6. 2020 zaměstnanci oddělení projektů Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže navštívili Centrum AdMaS, aby zhodnotili, nyní již ukončený, pětiletý projekt AdMaS UP – Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie, trvající od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019 a jehož řešitelem byl prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc.

Oponentní rada zkonstatovala, že jednotlivé výzkumné skupiny a divize projektu AdMaS Up splnili a výrazně překročily Prahové podmínky programu NPU I. Dále, cituji: „Projekt výraznou měrou přispěl k  zajištění udržitelnosti  komplexního centra a v oboru stavebního inženýrství, v  ČR unikátního. Mobilizoval personální zdroje v oblasti jak základního, tak aplikovaného výzkumu. V průběhu jeho řešení došlo k významnému zvýšení objemu smluvního výzkumu. Počet publikací v časopisech s impakt faktorem vzrostl výrazně a byl rovněž nastartován trend publikování v časopisech kvalitních (Q1, Q2). Během řešení projektu bylo velmi úspěšně stimulováno podávání a realizace výzkumných projektů, mobilních aktivit a projektů spolupráce s průmyslem.“

Rada se pochvalně zmínila i o čerpání finančních prostředků: „Uznané náklady byly čerpány efektivně a účelně. Schválený rozpočet byl dodržen v limitech daným poskytovatelem. Přesuny uvnitř rozpočtových kapitol nebyly významné, významnější odchylkou bylo pouze navýšení dofinancování z neveřejných prostředků, a to na úroveň 130% oproti původně schválenému návrhu projektu. Změna prokazuje ekonomické zdraví příjemce a odráží se také ve výrazném překročení většiny ukazatelů jednotlivých typů výsledků.“

Závěrem Rada ocenila především počet projektů spolupráce s aplikační sférou a počet mobilit, jakožto i mezinárodní projekty a celkově ohodnotila projekt jako vynikající.

 

Současná pandemie spojila celosvětově fanoušky 3D tisku, kteří okamžitě zareagovali na poptávku po vybavení především pro zdravotníky. Nejběžněji dostupný 3D tisk technologií FDM má ale své limity, například co se týče možnosti dezinfekce. Řešením by mohlo být v této oblasti unikátní povlakování kovy, na kterém pracuje ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u svaté Anny doc. Dr. Ing. Jan  Podroužek z Fakulty stavební VUT.

 

V současné době testují odborníci z Fakulty stavební nanášení antimikrobiálních povlaků na vnější stranu adaptéru obličejové masky vyrobené metodou 3D tisku ve strojLABu na FSI VUT a na kliky a madla dveří ve spolupráci s průmyslovým partnerem.

 

„Výtisky nejdostupnější technologií FDM nebo FFF se vyznačují členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu,“ poukazuje na specifické vlastnosti tohoto typu 3D tisku Jan Podroužek. Technologie je podle něj skvělá v době, kdy je potřeba rychle zareagovat na specifické požadavky. Právě tehdy by se podle něj mohla využit technologie povlakování, která vylepší vlastnosti výtisků. Mezi uvažované materiály patří třeba oxidy mědi, stříbro nebo alpaka. Tyto technologie stojí řádově desítky milionů, ošetření třeba jedné součástky ale vzhledem k množství vyjde na desetikoruny.

 

Některé mikroorganismy dokáží vydržet mimo hostitele poměrně dlouhou dobu (až v řádu dnů) a právě to je důležitý parametr při uvažování rychlosti šíření nákazy. Z hlediska kontroly šíření je tedy mimo kapénkový přenos zásadní otázka schopnosti mikroorganismů zůstat v životaschopném stavu na exponovaných površích. V případě virů se pravděpodobně jedná o interakci materiálu s proteiny na povrchu virové částice, ale obecně jde o kontrolu drsnosti povrchu a s tím spojené schopnosti přežití mikrobů a účinnosti dezinfekce. To je zásadní například pro nyní masově tištěné redukce na potápěčské masky, které nosí především zdravotníci, a to i několik hodin denně. „Tyto povlaky mohou tvořit ochrannou vrstvu na předmětech, které jsou vystaveny přímému, třeba i náhodnému, dotyku lidské ruky. Nanesením tenké ochranné vrstvy může dojít nejen ke snížení rizika kontaminace a následného šíření mikroorganismů, jako je například COVID-19, ale také k vylepšení řady užitných vlastností obecně, ať už se jedná o výtisky z 3D tiskáren nebo konvenčním způsobem vstřikolisované plasty,“ jmenuje široké využití povlakování Podroužek, mimo jiné výzkumník Centra AdMaS .

 

Vzhledem k možné toxicitě používaných materiálů je ale nutné pečlivě zkoumat i možné negativní dopady na zdraví člověka. Kromě výzkumu antimikrobiálních schopností, který bude probíhat ve FNUSA, budou vzorky zkoumat také odborníci v laboratoři Ústavu fyzikální elektroniky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pod vedením Petra Vašiny. Tam se budou věnovat trvanlivosti antimikrobiálních povrchů a budou pozorovat nakolik se kov opotřebovává při mechanickém a chemickém zatížení například dezinfekcí právě v nemocničním prostředí.

 

 

Tým zaměstnanců a studentů VUT vyvinul ochrannou polomasku vytisknutelnou i na běžné 3D tiskárně bez použití speciálních materiálů. Originální polomaska je určena pro širokou veřejnost a lze ji snadno vytisknout i na běžných 3D tiskárnách s technologií FDM (modelování z termoplastu).

Problematické možnosti zatěsnění celé plochy výtisku v důsledku jeho poréznosti byly vyřešeny originálním způsobem. K výrobě této polomasky stačí běžně dostupné vybavení. Více informací na: https://www.vutbr.cz/…/polomaska-but-h1-proti-covid-19-d197…

Student brazilské univerzity Federal University of Rio Grande do Sul, César Viapana, který je v Centru AdMaS na stáží již 3. měsíc v rámci v rámci programu UNIGOU 2020 pořádaným organizací INCBAC, vypracoval informační plakát týkající se laboratorních prací zkoumající asfaltové vrstvy na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně (viz níže).

 

UNIGOU – Presentation Poster 2020 Mar – César Viapiana.Final

Dne 23.2.2020 se v relaci ČT1, Otázky Václava Moravce, účastnil debaty s ministrem dopravy, Karlem Havlíčkem, a hejtmanem pro Liberecký kraj, Martinem Pútou, kolega, profesor Jan Kudrna.

 

Tématem byl rozpočet Ministerstva dopravy na dopravní stavby na českých silnicích.

 

Více podrobností na:

 

https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3052790-na-dopravni-stavby-bude-o-20-miliard-vice-slibil-havlicek-na-udrzbu-silnic-nizsich?fbclid=IwAR2yne9aITd5ZUv0p1oXigLr07XypuSGp94xjBiSrxJ7MXrT3gKW-6-frRU

 

Ve dnech 28. a 29. 1. 2020 se v prostorách Centra AdMaS konal seminář TDS – Beton.

 

Účastnilo se jej 38 zaměstnanců Správy železničních dopravních cest.

 

Předmětem byly přednášky a praktické ukázky na téma Základy technologie betonů, požadované vlastnosti, požadavky na vstupní suroviny a speciální betony, doprava  a ošetřování betonu. Vedoucím přednášek byl prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.

 

Ing. Adam Hubáček, Ph.D. železničáře seznámil se základními betonářskými předpisy a  zkoušenými vlastnostmi, TKP SŽDC a staveništní přejímky byly tématem přednášky doc. Ing. Jiřího Brožovského, CSc.

 

Ing. Martin Ťažký předvedl hostům praktickou ukázku zkoušení čerstvého a ztvrdlého betonu v laboratořích.

 

Ústav pozemních komunikací přivítal počátkem ledna nového stážistu – brazilského studenta Césara Viapiana, který studuje obor Civil Engineering na Federal University of Rio Grande do Sul.

César je V Brně v rámci programu UNIGOU 2020 pořádaným organizací INCBAC. V rámci dvouměsíční stáže se taktéž zapojí do výzkumných projektů řešených v silniční laboratoři centra AdMaS. Lze říci, že César se velmi rychle adaptoval v laboratoři centra a již během prvních dnů se podílel na řadě praktických úloh.

Na jedné z fotografií je zachycen spolu s prof. Kudrnou a svým vedoucím, Ing. Pavlem Šperkou, při výrobě dvouvrstvých zkušebních vzorků simulující asfaltové vrstvy na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně.

 

Ředitel Centra AdMas, dr. Zdeněk Dufek, se společně s kolegou, doc. Tomášem Apeltauerem, a dalšími odborníky v oboru podílel na sepsání publikace OCHRANA MĚKKÝCH CÍLŮ.

 

V úvodu je tato problematika zasazena do kontextu právní úpravy v ČR. Následně jsou uvedeny informace o politice státu v oblasti ochrany měkkých cílů. Obsaženy jsou i praktické informace z pohledu Hasičského záchranného sboru ČR a to zejména z pohledu analýzy rizik a řešení krizových situací. Dále je pak v publikaci pojednáno o možnosti využití preventivních nástrojů a je popsán systém hodnocení bezpečnosti vybraných objektů měkkých cílů. Závěr publikace je věnován informacím o možnostech aplikace modelů evakuace osob.

 

Cílem autorů bylo přinést různé pohledy na danou problematiku a poskytnout metodickou podporu všem osobám, které přicházejí s tématem ochrany měkkých cílů do styku. Jedná se především o představitele IZS, samospráv, organizátory hromadných akcí a správce objektů, kde se koncentruje větší počet osob.

 

 

Autor: Hana Marko

Nový způsob, jak opravit výtluky a díry v silnicích, vyvinuli vědci z Akademie věd ČR spolu s odborníky z Vysokého učení technického v Brně. Nová silničářská technologie, kterou představila společnost FUTTEC, je podobná mikrovlnné troubě – zařízení zahřívá směs určenou k zacelení vozovky i samotný výtluk. Umožňuje tak ideální propojení materiálů. Technologii lze použít v jakémkoliv počasí.

Nevýhodou standardního opravování výtluků v silnicích je, že se zpravidla opravují takovou směsí, kterou právě mají silničáři k dispozici. „Většinou jde o studenou směs, což je kamenivo smíchané s asfaltovou emulzí, která není dobře přilnavá k vozovce. Taková oprava zpravidla nemá dlouhou trvanlivost. Lidově řečeno – záplata někdy nevydrží ani do jara. Při použití zařízení s mikrovlnnou technologií však dochází k trvalému spojení podkladu a doplňovaného materiálu,“ vysvětlil odborník na asfaltové povrchy Jan Kudrna z FAST VUT, který na novém zařízení spolupracoval s vědci z Akademie věd ČR.

Vývoj zařízení FT3, které slouží k rychlejšímu a efektivnějšímu opravování silnic, trval několik let. Hodí se pro všechny druhy asfaltových vozovek včetně dálnic, letištních drah či cyklostezek. „Součástí trojdílného zařízení je mikrovlnná trouba, která zahřívá asfaltový materiál vozovky na teplotu 120 °C. Povrch silnice tak změkne a krásně se propojí s doplňovanou směsí, kterou zahřejeme na vyšší teplotu v další mikrovlnné troubě. Na silnici díky tomu nevznikají spáry ani nebezpečné nerovnosti,“ doplnil Kudrna. Krom velmi dobré kvality opravy je velkou výhodou i časová úspora – trhliny, výmoly i výtluky je možné opravit do jedné hodiny. Po opravené části silnice je po vychladnutí možné okamžitě jezdit.

Na rozdíl od standardních postupů lze zařízení používat i v zimních obdobích, kdy se teplota pohybuje pod bodem mrazu. „Třeba na přehradě Dlouhé stráně, která je 1 350 metrů nad mořem, je v zimní sezóně až dvě stě mrazových cyklů. Vlivem napouštění a vypouštění vody pro vodní elektrárnu tam vznikne přibližně pět tisíc děr, které bychom mohli efektivně, a hlavně trvanlivě opravit,“ vysvětlil Kudrna. Zařízení je navíc méně náročné na obsluhu, k jeho ovládání stačí jen dva lidé.

Zařízení FT3 již testovali například v Kopřivnici a zájem o něj projevilo i Ředitelství silnic a dálnic ČR, které by chtělo technologii využít při opravách dálnic. Nyní odborníci ze společnosti FUTTEC pracují na novém prototypu přístroje, který bude menší a snazší na manipulaci. Měl by být také schopný snáze usměrňovat mikrovlny na opravovaný výtluk, a umožnit tak cílenější opravu poškozené části vozovky.