V letních měsících pokračovala další ze série školení zaměstnanců Ředitelství silnic a dálnic, která se v Centru koná již pátým rokem. Školení organizuje firma Consultest ve spolupráci s Centrem AdMaS.
Vzhledem k protiepidemickým opatřením musela být další plánovaná školení zrušena.
Velmi rozsáhlá je spolupráce jednotlivých ústavů AdMaSu s různými pracovišti v našem státě, často od stavebnictví velmi vzdálených. Na Středisko radiační defektoskopie Ústavu stavebního zkušebnictví se obrátili archeologové s velmi zajímavým problémem. Díky poctivým hledačům kovů, vyzbrojených vhodnými detektory, byl nedaleko Znojma objeven meč, jehož vznik je přibližně odhadován na dobu železnou, resp. na římské období. Meč byl odborně vyzvednut, ale vysoký stupeň koroze neumožňuje jeho důkladné vyčištění, při kterém by mohlo dojít k jeho poškození, popř. k odstranění důležitých detailů. Meč byl proto dovezen na AdMaS a v následujícím období bude pod vedením prof. Ing. Leonarda Hobsta, CSc. podroben rentgenografické kontrole, která by měla odhalit přesný tvar meče, detaily výroby a případnou výzdobu a rozsah korozního poškození. Na základě tohoto rentgenografického průzkumu následně rozhodnou archeologové o dalším postupu a možné sanaci tohoto významného archeologického nálezu.
Mimo další aktivity mají mladí vědečtí pracovníci se specializací na vodní hospodářství spoustu práce s řešením několika vědecko-výzkumných projektů financovaných z programu TAČR – Zéta.
Také díky mimořádnému technologickému zázemí, které centrum AdMaS nabízí a podpoře výše uvedeného programu zde nyní probíhá řada testování a ověřování technologií zaměřených na využití potenciálu odpadních vod (energetický nebo technologický), probíhají zde také vybrané doprovodné laboratorní analýzy.
V souvislosti s naléhavým ověřováním možností a opatření, které reagují na aktuální suché období, je zejména oblast využití potenciálu tzv. šedých vod velmi slibné. A to i z toho důvodu, že využívání šedých vod zatím není v České republice legislativně ošetřeno.
Momentálně na AdMaSe probíhá testování technologického celku pro získávání tepelné energie z odpadních šedých vod v kombinaci s jejich čištěním pro účely jejich dalšího využití – v budovách, pro technologické účely, zálivku zelených střech a fasád, apod. Tato technologie na recyklaci šedé odpadní vody, která je řešena v projektu TJ02000190 (Získání a využití tepelné energie z odpadní vody v kombinaci s využitím vyčištěné vody), je vysoce aktuálním tématem, vzhledem k panujícím suchým klimatickým podmínkám a nutnosti šetrného nakládání s vodou.
Další testovanou technologií je funkční vzorek jednotky tepelné pyrolýzy, v rámci projektu TJ02000262 (Zpracování gastro odpadu do podoby pevného uhlíkatého produktu k materiálovému využití). Po zpracování vysušeného gastro odpadu technologií tepelné pyrolýzy je výsledným produktem tzv. biochar – pevný uhlíkatý produkt, který bude nejprve podroben charakterizace s předpokladem jeho následné certifikace k použití jako hnojiva, eventuálně pomocné půdní látky. Tato pyrolýzní jednotka je umístěna v kontejneru, díky čemuž je možné ji v budoucnu umístit v blízkosti zdroje gastro odpadu a zpracovat přímo u zdroje.
Dne 10. 6. 2020 zaměstnanci oddělení projektů Ministerstva školství, tělovýchovy a mládeže navštívili Centrum AdMaS, aby zhodnotili, nyní již ukončený, pětiletý projekt AdMaS UP – Pokročilé stavební materiály, konstrukce a technologie, trvající od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2019 a jehož řešitelem byl prof. Ing. Drahomír Novák, DrSc.
Oponentní rada zkonstatovala, že jednotlivé výzkumné skupiny a divize projektu AdMaS Up splnili a výrazně překročily Prahové podmínky programu NPU I. Dále, cituji: „Projekt výraznou měrou přispěl k zajištění udržitelnosti komplexního centra a v oboru stavebního inženýrství, v ČR unikátního. Mobilizoval personální zdroje v oblasti jak základního, tak aplikovaného výzkumu. V průběhu jeho řešení došlo k významnému zvýšení objemu smluvního výzkumu. Počet publikací v časopisech s impakt faktorem vzrostl výrazně a byl rovněž nastartován trend publikování v časopisech kvalitních (Q1, Q2). Během řešení projektu bylo velmi úspěšně stimulováno podávání a realizace výzkumných projektů, mobilních aktivit a projektů spolupráce s průmyslem.“
Rada se pochvalně zmínila i o čerpání finančních prostředků: „Uznané náklady byly čerpány efektivně a účelně. Schválený rozpočet byl dodržen v limitech daným poskytovatelem. Přesuny uvnitř rozpočtových kapitol nebyly významné, významnější odchylkou bylo pouze navýšení dofinancování z neveřejných prostředků, a to na úroveň 130% oproti původně schválenému návrhu projektu. Změna prokazuje ekonomické zdraví příjemce a odráží se také ve výrazném překročení většiny ukazatelů jednotlivých typů výsledků.“
Závěrem Rada ocenila především počet projektů spolupráce s aplikační sférou a počet mobilit, jakožto i mezinárodní projekty a celkově ohodnotila projekt jako vynikající.
Současná pandemie spojila celosvětově fanoušky 3D tisku, kteří okamžitě zareagovali na poptávku po vybavení především pro zdravotníky. Nejběžněji dostupný 3D tisk technologií FDM má ale své limity, například co se týče možnosti dezinfekce. Řešením by mohlo být v této oblasti unikátní povlakování kovy, na kterém pracuje ve spolupráci s Fakultní nemocnicí u svaté Anny doc. Dr. Ing. Jan Podroužek z Fakulty stavební VUT.
V současné době testují odborníci z Fakulty stavební nanášení antimikrobiálních povlaků na vnější stranu adaptéru obličejové masky vyrobené metodou 3D tisku ve strojLABu na FSI VUT a na kliky a madla dveří ve spolupráci s průmyslovým partnerem.
„Výtisky nejdostupnější technologií FDM nebo FFF se vyznačují členitostí a pórovitostí, která vzniká vrstvením materiálu,“ poukazuje na specifické vlastnosti tohoto typu 3D tisku Jan Podroužek. Technologie je podle něj skvělá v době, kdy je potřeba rychle zareagovat na specifické požadavky. Právě tehdy by se podle něj mohla využit technologie povlakování, která vylepší vlastnosti výtisků. Mezi uvažované materiály patří třeba oxidy mědi, stříbro nebo alpaka. Tyto technologie stojí řádově desítky milionů, ošetření třeba jedné součástky ale vzhledem k množství vyjde na desetikoruny.
Některé mikroorganismy dokáží vydržet mimo hostitele poměrně dlouhou dobu (až v řádu dnů) a právě to je důležitý parametr při uvažování rychlosti šíření nákazy. Z hlediska kontroly šíření je tedy mimo kapénkový přenos zásadní otázka schopnosti mikroorganismů zůstat v životaschopném stavu na exponovaných površích. V případě virů se pravděpodobně jedná o interakci materiálu s proteiny na povrchu virové částice, ale obecně jde o kontrolu drsnosti povrchu a s tím spojené schopnosti přežití mikrobů a účinnosti dezinfekce. To je zásadní například pro nyní masově tištěné redukce na potápěčské masky, které nosí především zdravotníci, a to i několik hodin denně. „Tyto povlaky mohou tvořit ochrannou vrstvu na předmětech, které jsou vystaveny přímému, třeba i náhodnému, dotyku lidské ruky. Nanesením tenké ochranné vrstvy může dojít nejen ke snížení rizika kontaminace a následného šíření mikroorganismů, jako je například COVID-19, ale také k vylepšení řady užitných vlastností obecně, ať už se jedná o výtisky z 3D tiskáren nebo konvenčním způsobem vstřikolisované plasty,“ jmenuje široké využití povlakování Podroužek, mimo jiné výzkumník Centra AdMaS .
Vzhledem k možné toxicitě používaných materiálů je ale nutné pečlivě zkoumat i možné negativní dopady na zdraví člověka. Kromě výzkumu antimikrobiálních schopností, který bude probíhat ve FNUSA, budou vzorky zkoumat také odborníci v laboratoři Ústavu fyzikální elektroniky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity pod vedením Petra Vašiny. Tam se budou věnovat trvanlivosti antimikrobiálních povrchů a budou pozorovat nakolik se kov opotřebovává při mechanickém a chemickém zatížení například dezinfekcí právě v nemocničním prostředí.
Tým zaměstnanců a studentů VUT vyvinul ochrannou polomasku vytisknutelnou i na běžné 3D tiskárně bez použití speciálních materiálů. Originální polomaska je určena pro širokou veřejnost a lze ji snadno vytisknout i na běžných 3D tiskárnách s technologií FDM (modelování z termoplastu).
Problematické možnosti zatěsnění celé plochy výtisku v důsledku jeho poréznosti byly vyřešeny originálním způsobem. K výrobě této polomasky stačí běžně dostupné vybavení. Více informací na: https://www.vutbr.cz/…/polomaska-but-h1-proti-covid-19-d197…
VÝPOČETNÍ VÝKON PROTI COVID – 19
Dne 28. 3. 2020 vystoupil vedoucí Ústavu automatizace inženýrských úloh a informatiky a zároveň zaměstnanec Centra AdMaS, doc. Mgr. Tomáš Apeltauer, Ph.D., ve Studiu Víkend České televize, kde vysvětlil fungování Folding@home. Tým z Fakulty stavební VUT v Brně k aktivitě připojil 282 fakultních počítačů, díky čemuž nyní patří mezi 3 % nejlepších týmů na světě.
Folding@home (Folding at home, česky doslova skládání doma) je projekt založený na distribuovaných výpočtech, který využívá počítače připojené přes internet dobrovolníky k simulování skládání proteinů. Výsledky simulací jsou využívány například pro výzkum špatně složených proteinů při nádorových onemocněních, Alzheimerově chorobě, Parkinsonově chorobě nebo nemoci křehkých kostí. Na základě výsledků z Folding@home bylo k březnu 2020 vydáno 223 vědeckých prací. V roce 2017 bylo do projektu zapojeno odhadem 28 000 dobrovolníků a celkem 100 000 CPU nebo GPU Akce Folding@home
Během pandemie COVID-19 v roce 2020 oznámil vývojářský tým záměr věnovat se proteinům viru SARS-CoV-2. 13. března pak společnost Nvidia vyzvala počítačové hráče a obecně majitele kompatibilních GPU a CPU k zapojení do projektu, díky čemuž propůjčilo během několika dní své počítače přes 400 000 dobrovolníků. Celkový výkon systému přesáhl kombinovaný výkon 103 nejvýkonnějších superpočítačů světa a pokračuje v růstu.
Detailní info zde: https://www.ceskatelevize.cz/…/10441287766-studio-6-vikend/…
Student brazilské univerzity Federal University of Rio Grande do Sul, César Viapana, který je v Centru AdMaS na stáží již 3. měsíc v rámci v rámci programu UNIGOU 2020 pořádaným organizací INCBAC, vypracoval informační plakát týkající se laboratorních prací zkoumající asfaltové vrstvy na přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé Stráně (viz níže).
UNIGOU – Presentation Poster 2020 Mar – César Viapiana.Final
Dne 23.2.2020 se v relaci ČT1, Otázky Václava Moravce, účastnil debaty s ministrem dopravy, Karlem Havlíčkem, a hejtmanem pro Liberecký kraj, Martinem Pútou, kolega, profesor Jan Kudrna.
Tématem byl rozpočet Ministerstva dopravy na dopravní stavby na českých silnicích.
Více podrobností na:
Ve dnech 28. a 29. 1. 2020 se v prostorách Centra AdMaS konal seminář TDS – Beton.
Účastnilo se jej 38 zaměstnanců Správy železničních dopravních cest.
Předmětem byly přednášky a praktické ukázky na téma Základy technologie betonů, požadované vlastnosti, požadavky na vstupní suroviny a speciální betony, doprava a ošetřování betonu. Vedoucím přednášek byl prof. Ing. Rudolf Hela, CSc.
Ing. Adam Hubáček, Ph.D. železničáře seznámil se základními betonářskými předpisy a zkoušenými vlastnostmi, TKP SŽDC a staveništní přejímky byly tématem přednášky doc. Ing. Jiřího Brožovského, CSc.
Ing. Martin Ťažký předvedl hostům praktickou ukázku zkoušení čerstvého a ztvrdlého betonu v laboratořích.
